Základ je omezit sacharidy s vysokým GI (glykemickým indexem) a používat kvalitní tuky
Již několik let se mluví o nízko sacharidové stravě jako o kvalitním a zdraví prospěšném stravování. Naštěstí je tento přístup stále více zmiňován. Zásluhu mají zejména MUDr. David Frej a výživová poradkyně Margit Slimáková, kteří nezávisle na sobě varují před nízkotučnou stravou a počítáním kalorií a snaží se vysvětlovat přínosy omezení sacharidů ve stravě. (Dovoluji si zde upozornit na metabolické typy zpracované W. Wolcottem, který tvrdí, že některým lidem vyhovují nízkoglykemické karbohydráty s menším množstvím masa.) Doporučuje se omezit sacharidy a zvýšit příjem kvalitních tuků, které najdeme v ořeších a semínkách, v rybách, avokádu, kvalitním olivovém, lněném, dýňovém, kokosovém oleji. A také do stravy zařadit fermentované potraviny (kysané zelí, kvašená zelenina, fermentovaná sója jako je miso nebo tempeh), které podporují správný mikrobiom střeva. Oba dlouholetí odborníci na stravu neustále zdůrazňují, že je třeba kupovat zejména sezónní a lokální potraviny, u masa dávat přednost volně se pasoucímu dobytku a drůbeži s výběhem. Oba zastávají názor, že je chyba kupovat průmyslově zpracované potraviny. Nejlepší je kupovat tzv. prvopotraviny, tedy průmyslově nezpracované jako jsou ořechy, semena, luštěniny, obiloviny, ovoce, zelenina, oleje, maso.
Paleo strava
S nízko sacharidovou stravou se objevila i tzv. paleo strava, kdy se konzumuje zejména maso, vejce, ořechy, semínka a zelenina. Nebylo potvrzeno, že by konzumace masa způsobovala přetížení ledvin a obtíže s tím související.
Paleolitické období začalo v době asi před 2,6 miliony let (kdy se lidé té doby naučili používat kamenné nástroje) a trvala až do zhruba 10,000 př. n. l., kdy začala zemědělská revoluce.
Lidé v té době jedli to, co byli schopni najít v přírodě. Překvapivě se jednalo o pestrou stravu, kdy k převážně masité stravě přidávali nasbírané bobule, listy, zeleninu, vařené hlízy, škrob a luštěniny. Lidé jedli stovky různých rostlin a bylin, které rostly divoce. Obsah účinných látek byl tedy vyšší než při dnešním pěstování. Poměr rostlinné a živočišné stravy byl 1:1. V paleolitické době se jedlo maso, které nemělo prozánětlivé účinky – nepocházelo z dobytka krmeného sojou a kukuřicí, vepřové se nejedlo z prasat ve vepřínech, kuřecí z drůbežáren, jejichž růst je urychlován hormonální léčbou a antibiotiky.
Paleostrava je založena na skutečném jídle, nezpracovaných a ideálně lokálních potravinách jako je kvalitní maso, ryby, vejce, ovoce, zelenina, ořechy, semena, luštěniny a sacharidy v hlízách (sladké brambory). Maso spolu se zeleninou a vlákninou nenarušuje práci prospěšných bakteriích ve střevě.
Keto strava a GAPS
Keto strava je druh nízko sacharidové stravy. Pokud z velké části vynecháte sacharidy (včetně škrobů, fruktózy atd) a nahradíte je kvalitními tuky, začne vaše tělo automaticky spalovat tuky a energii získává z nich. Neukládá se tuk v oblasti břicha, zlepší se citlivost tkání na inzulin a leptin (hormon sytosti, který produkují tukové buňky) a dojde ke snížení chronických zánětů v těle, takže organismus lépe funguje. Již několik let se touto stravou zabývá Jan Vyjídák, který si tímto způsobem vyléčil dlouhodobé zdravotní problémy a pomáhá ostatním. Tato strava je doporučována zejména při cukrovce, syndromu zvýšené propustnosti střev a obecně při dysfunkci střev. (Nicméně pokud patříte mezi osoby, které jsou svým metabolickým typem zařazeni do skupiny, jejichž tělo preferuje karbohydráty, nebudete se pravděpodobně při keto stravě cítit dobře a můžete pociťovat např. nedostatek energie při výdeji.)
Považuji za nutné zde upozornit na ketoacidózu, která by neměla nastat, pokud dodržujete zásady tohoto stylu stravování. Nicméně ketoacidóza je nebezpečný stav, kdy tělo štěpí jen tuky, dochází k hlubokému rychlému dýchání, bušení srdce a tento stav může vést ke komatu. Je tedy zásadní nejdříve si zjistit informace a postupovat podle pravidel této stravy. Nejlepší je informovat se u osob, které jsou důvěryhodné a stravou se zabývají dlouhou dobu. I tak doporučuji zejména při přechodu na tento způsob stravování vnímat, kolik tuků, bílkovin a sacharidů v jednotlivých pokrmech denně přijímáte a jak se cítíte. Poslední zmínka se týká faktu, že v zásobních tucích bývají uloženy toxiny. Zásobní tuky se při tomto stylu stravování odbourávají a do těla se tedy dostávají toxiny. Proto můžete mít přechodně zvýšené zdravotní obtíže (zahleněnost, vyrážka apod).
Odnož keto stravy se nazývá GAPS a zabývá se jí Jana Dell-Plotnárková. GAPS se doporučuje při chorobách tenkého a tlustého střeva a při neurologických chorobách jako je autismus, hyperaktivita a podobně. Jde o to, že se ze stravy vynechává zelenina, která obsahuje větší množství sacharidů.
Makrobiotika a její modifikace
Makrobiotika dává přednost kombinaci vařené zeleniny s luštěninami a obilovinami v jednom pokrmu. Tím, že se spojí obiloviny a luštěniny, získáváte důležité aminokyseliny, které by jinak při vynechání masa a vajec organismu chyběly.
Původní makrobiotika je poměrně časově náročná na vaření a nejsem si jistá, zda všem vyhovuje. Lze se jí ale inspirovat a upravit si ji při znalosti obsahu živin, které tělo pravidelně potřebuje.
Na závěr
Jak jsem zmínila v úvodních článcích tohoto webu, každému vyhovuje jiný způsob stravování a každý by si měl najít svůj ideální přístup. Nabídla jsem zde základní informace o nejnovějších přístupech ke stravování. Co považuji za důležité je zjistit si, které potraviny a v jakém poměru vám vyhovují. Dále mi dává smysl omezení sacharidů (zejména těch průmyslově zpracovaných) ve prospěch kvalitních a zdravých tuků a proteinů a také vynechání průmyslově zpracovaných potravin, které tělu nic nepřináší, spíše ho zatěžují. Zeleninu považuji ve stravě za nezbytnou kvůli obsahu minerálů a vitaminů a také kvůli zásaditému působení (zejména v případě kořenové zeleniny). Luštěniny ve stravě také mají své místo. Konzumaci masa nechávám na každém z vás – při jeho vynechání byste však měli dbát na to, abyste vhodně doplňovali zejména chybějící B12 a železo, popř. zinek (ideálně z vajíčka a zakysaných mléčných výrobků). K vegetariánství by se ale neměli nutit děti a dospívající. Ovoce a kousek kvalitní čokolády vnímám jako příjemné zpestření jídelníčku. Úžasné je, že i s jednoduchými potravinami se dá vařit chutně a rychle.
