Tlusté střevo
Tlusté střevo patří mezi vylučovací orgány, které odvádějí toxiny a odpadní látky z našeho těla. Může se stát, že máme v těle toxinů příliš. Bývá to způsobeno nevhodným životním stylem jako je pro-zánětlivá strava plná cukru, lepku (z pšenice), kaseinu (z kravského mléka), alkoholu, dlouhodobý silný stres, emocionální zátěž, minimum pohybu. Pokud tato pro tělo nepříznivá situace je dlouhodobá nebo jsou vylučovací orgány (ledviny, kůže, plíce, tlusté střevo) oslabeny, nezvládají všechny toxiny odvádět z těla a to se může projevit ekzematickou reakcí kůže (tělo se snaží odvádět nadbytek toxinů přes kůži), větší propustností střev (kdy dojde k narušení stěny střeva a do krve se dostávají látky, které měly zůstat ve střevě) nebo gynekologickými výtoky.
Každá část tlustého střeva ovlivňuje různé orgány a tkáně. Při špatném stavu příslušné části střeva (velké znečištění nebo zácpa) jsou drážděny příslušné části našeho těla. Vzestupný tračník má spojitost s hypofýzou, brzlíkem, prsními žlázami a štítnou žlázou. Příčný tračník může mít vliv na játra, žlučník, srdce, plíce a žaludek. Dysfunkce této části střeva se projeví na kůži ve formě vyrážek, na dýchací sliznici v podobě kašle a hlenů nebo na sliznici pohlavních orgánů výtoky. Tračník sestupný může ovlivnit nadledvinky, ledviny a pohlavní žlázy.
Z tlustého střeva se vstřebává kromě solí také zbylá voda, obsah střev se tak zahušťuje. Problém zácpy může být mimo jiné v nedostatku vlákniny, pohybu nebo vody. Opačný problém je v případech průjmů, kdy je vody ve střevech nadbytek. U úporných průjmů hrozí dehydratace – doporučuje se tedy doplňovat i přes nesnáze tekutiny. V dobře fungujících střevech se tvoří vitamin K2 a B12.
Vitamin K1 má vliv na srážlivost krve a je rostlinného původu. K2 je živočišného původu, produkují jej mikroorganismy střevní flóry a má prostřednictvím proteinu osteokalcinu na starosti hospodaření s vápníkem. Osteokalcin má za úkol vázat vápník v kostech a zubech a ukládat ho tam. Nedostatek vitaminu K2 vede k vápenatí tepen, k ucpávání cév a demineralizaci kostí (tedy k osteoporóze a problémům se zuby). Na zlepšení osteoporózy tedy nestačí jen dodávat vápník do těla, ale musíme zajistit také dostatečné množství vitaminu D, C a K2. Pohyb je samozřejmostí. Vitamin K2 je také důležitý pro mozek a paměť. Vitamin K2 obsahují fermentované potraviny (zakysané mléčné nebo kysané zelí), ve velkém množství sýr ze sojových bobů, natto. Dalšími zdroji vitaminu K2 jsou žloutek, husí stehna, tvaroh, máslo, kuřecí prsa a stehna a ryby.
Ve stěně tlustého střeva je množství sliznice, ta je ovládána okruhem sleziny. Přechod mezi tenkým a tlustým střevem, slepé střevo s červovitým zakončením (apendixem) patří do okruhu jater. Koncová část tlustého střeva, konečník patří do okruhu jater a řitní otvor do okruhu sleziny. Do okruhu plic patří vzestupný, příčný a sestupný tračník a esovitá klička.
Tlusté střevo je často napadeno toxiny ze svého mateřského orgánu, z plic, ale také z jater a žlučníku. Tlustému střevu vadí – kromě pro-zánětlivé stravy – chemické látky z potravin (zejména dusitany z uzenin) a alkohol. Oslabení tlustého střeva se obvykle nejprve projevuje změnami ve vyměšování, tedy zácpou nebo průjmem. Později se přidává i oslabení imunity, která z velké části sídlí ve střevě. Projevem zatížení střeva může být i častá únava a podvýživa organismu (a to i u osob obézních). Dále to může být změna kvality kůže, bolesti hlavy, časté pocity smutku až deprese kvůli nedostatku serotoninu, případně opary na dolním rtu kvůli snížené imunitě a nedostatku vitaminů.
Tlustému střevu prospějeme vlákninou (z ovoce a zeleniny) a probiotiky (kvašená zelenina, kysané zelí, fermentovaná sója, kysané mléčné výrobky). Pokud již máte diagnostikovanou chorobu střev, pak s vlákninou opatrně – ovoce a zeleninu vždy loupejte a ideálně i strouhejte. Nejlépe se poraďte ohledně správné stravy se svým lékařem. Prebiotika, strava pro prospěšné bakterie, to je vláknina a potraviny, které obsahují např inulin nebo pektin. Doporučují se následující potraviny a byliny: artyčok, batáty, cibule, česnek, výhonky chřestu, pórek. Z bylin kořen čekanky, pampeliška, zlatobýl, devětsil, heřmánek, kopretina, len, měsíček, ostropestřec, pelyněk, sedmikráska, echinacea. Zkusit můžete i tinkturu z bylin nebo 14 denní popíjení čaje z mochny stříbrné. Detoxikací ve formě odlehčovacích dní, kdy jíme jen jeden druh potravin, často zeleninu, jistě střevu dovolíme odpočinout a vyčistit sliznici od usazených zbytků. Použít můžeme také tzv. zelený jíl. Známé jsou mechanické očisty jako klystýr vlastní močí. Problém je, že podslizniční infekční ložiska takto nevyčistíme a ani endoskopické metody (jako je kolonoskopie) podslizniční infekční ložiska nezjistí.
Syndrom propustného střeva
Narušený mikrobiom ve střevech (způsobený zejména nevhodnou stravou a dlouhodobým stresem), který může vést k větší propustnosti střev, stojí za řadou zdravotních obtíží a onemocnění. Existuje pravděpodobnost, že dlouhodobá propustnost střev není spojena jen se záněty střev, ale i s astmatem, cukrovkou, lupénkou, sníženou funkcí štítné žlázy, aterosklerózou, revmatoidní artritidou, autismem, Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou a dalšími neurologickými a psychiatrickými onemocněními včetně deprese. Za příčinu vzniku syndromu propustného střeva se považuje pšeničná bílkovina lepek, mléčná bílkovina kasein, vyšší množství jednoduchých sacharidů ve stravě a nedostatek prospěšných tuků. Další příčinou může být častá konzumace alkoholu, antibiotik, léků na snížení kyselosti žaludku nebo léků jako jsou aspirin nebo brufen.
Zajímavý je nový trend ve výživě známý pod zkratkou GAPS, který je kladně přijímán jedinci s narušenými střevy a/nebo neurologickým onemocněním. Strava spočívá v konzumaci pouze (kvalitních) masných produktů a některé zeleniny podle speciálních pravidel. O rozšíření této metody do povědomí (ač stále ještě na začátku) se zasloužila především Jana Dell-Plotnárková.
Sliznicí pronikají při syndromu propustného střeva do krve látky, které v krevním oběhu nemají co dělat. Bývají to často cizorodé mikroorganismy. Na to poplašně reaguje imunitní systém, a pokud situace trvá nějakou dobu, může být imunitní systém přetížen natolik, že se obrací proti sobě a vznikají autoimunitní poruchy.
Strava by měla mít proti-zánětlivý účinek. Vhodné jsou fermentované potraviny (kysané zelí, kvašená zelenina, miso, tempeh), které přináší rovnováhu pH. Základem je vynechat zánětlivé potraviny (polotovary, rafinovaný cukr, lepek, tučné mléčné produkty, levné stolní oleje) a nahradit je kvalitními zdravými tuky (vhodné jsou olivy, avokádo, olivový olej, v menší míře kokosový tuk), kvalitním masem a zeleninou. Protizánětlivou omega – 3 obsahuje kvalitní hovězí a jehněčí maso a ryby z volného chovu. Ze zeleniny je vhodné zelí, kapusta, brokolice, kedlubna, květák. Doporučuje se při těchto obtíží pravidelně konzumovat vývar z kostí, který obsahuje kolagen a aminokyseliny glycin a prolin, které pomáhají léčit poškozenou střevní stěnu. Na obnově střevní stěny se podílí mimo probiotik také polyfenoly. Velké množství obsahuje ječmen (1200 – 1500 mg na 100 g potraviny) a také zelený čaj, černý rybíz, ostružiny, většina ořechů a jáhly. Na ochranném účinku střev se podílí vitamin C.
Narušená střevní mikroflóra
S narušenou střevní mikroflórou bývají spojené gynekologické problémy a nemoci žlučníku a jater. Důvodem střevní dysbiózy může být disharmonie v okruhu plic (kam tlusté střevo patří) nebo v okruhu sleziny, která je zodpovědná za stav sliznic v těle, tedy i ve střevech. Do okruhu sleziny patří slinivka – pokud neprodukuje dostatek trávicích enzymů, mohou nastat problémy se zažíváním.
Při snížení ochranné funkce sliznic střeva dochází ke střevním zánětlivým a k mnoha autoimunitním chorobám. Patří k nim syndrom propustného střeva, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, alergická onemocnění, celiakie, diabetes a neurologické potíže. Existuje podezření, že dysbióza souvisí se vznikem aterosklerózy, revmatoidní artritidy, autismu, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurologických a psychiatrických onemocnění.
Při zvýšené propustnosti střev a při přemnožení mikroorganismů se mohou plísně (kvasinky) a bakterie dostat do prostředí gynekologických orgánů a změnit složení mikrobioty i tam. Vznikají pak výtoky spolu s dalšími obtížemi projevujícími se na sliznicích těchto orgánů.
Krev ze střev teče nejprve do jater. Při snížené funkci jater pak nebývají všechny toxiny zničeny a mohou zatěžovat játra či žlučník nebo se spolu s krví dostat do jiných částí lidského těla včetně mozku.
Plísně a kvasinky
Existuje souvislost mezi kandidózou (plísňovým onemocněním) střev a alergií na mléčné výrobky. Většina lidí snáší mléčné výrobky bez problémů, dokud se v jejich střevech neusídlí příliš mnoho plísní. Rozvoji plísní v našich střevech napomáhají častá antibiotika, která tím, že ničí bakteriální původce nemocí, zároveň ničí i prospěšné bakterie ve střevech a tím mění střevní mikroflóru. Díky příjmu stravy bohaté na cukry (sladkosti, pečivo, těstoviny, sladké nápoje) mají plísně zajištěn přísun cukru a mohou se tak rozrůstat. Plísně mohou vytvářet rhizoidy (cosi jako kořínky), kterými se zachycují ve slizniční tkáni, a jejich podhoubí se tak může rozšířit do rozlehlých kolonií. Nebezpečnost pro zdraví spočívá v tom, že tyto mikroorganismy mohou hloubit mikroskopické dírky do střevní sliznice. Těmi pronikají do krve cizí elementy (především ne plně rozložené bílkoviny a lepek) a mykotoxiny a nejprve se dostávají do jater. Pokud jsou játra oslabená, neodfiltrují dostatečně toxiny a ty se mohou dostat např. do nervové soustavy a způsobovat tak chronickou únavu. Nerozložené bílkoviny (i mléčného původu) a lepek pak přetěžují imunitní systém a mohou způsobit alergické reakce.
Při přemnožení plísní a kvasinek je třeba změnit jídelníček, jinak se obtíží nezbavíte. Je zásadní, abyste vyloučili ze stravy sacharidy (fruktózu, glukózu, škroby), zpočátku nejlépe všechny – tedy nejen sladkosti, pečivo, těstoviny, ale také bílou loupanou rýži a brambory. Také mléko a zrající sýry, uzeniny a alkohol. Dále je třeba – alespoň na 4 týdny – vyřadit ovoce s vyšším obsahem fruktózy (rozinky, banány, datle, fíky, hrozny, borůvky, třešně). Můžete jíst (samozřejmě pouze syrové, ne ve sladkém kompotu) jahody, maliny, švestky, ananas, melouny, grepy, nektarinky, broskve, mandarinky a ostružiny, které mají minimální obsah fruktózy (1 – 2 g fruktózy na 100 g ovoce). Ze zeleniny ze stejného důvodu na omezenou dobu vynechte červenou papriku a fazole. Jíst můžete chřest, zelenou papriku, zelí, lilek, rajčata, pórek, kedlubny. Ačkoliv mají mrkev, dýně nebo rajčata nasládlou chuť, obsahují pouze 1 – 2 g fruktózy na 100 g zeleniny. Nejméně fruktózy obsahují okurky, hlávkový salát, kapusta, brokolice a květák. Doporučuje se jíst čočku, hrách nebo cizrnu a zeleninu a používat také kvalitní zdravé tuky (kokosový tuk je účinný proti stafylokokům, streptokokům a kvasinkám z rodu Candida). Probiotika (zejména laktobacily, které přeměňují glukózu na kyselinu mléčnou) se osvědčila jako prostředek, který brání opětovnému výskytu obtíží. Pavel Váňa doporučoval proskurník lékařský, který obsahuje množství silic a slizu, které chrání sliznice. Na nálev potřebujete 20 g listu nebo kořene, které 10 minut vaříte v půl litru vody. Maria Treben doporučovala směs 3 dílů měsíčku zahradního, 1 díl kopřivy a 1 díl řebříčku obecného. Na krátkodobě připravený nálev potřebujete vrchovatou lžičku směsi na šálek. Proti kandidóze můžete zkusit také tinkturu z lichořeřišnice větší (v Německu byla v roce 2013 vyhlášena léčivou bylinou roku a označena za přírodní antibiotikum). Užívat ji ale nemohou osoby s žaludečními vředy, střevními záněty a při podrážděných ledvinách. Nedoporučuje se ani dětem mladším 6 let. Přílišné užívání této tinktury může prý snižovat plodnost. Tinktury z grepových semen (může ovlivňovat účinek některých léků), česneku nebo houby penízovky můžete používat bez omezení. Jen je potřeba dodržovat dávkování a po vybrání tinktury je lepší udělat několikatýdenní přestávku.
Pro zajímavost uvádím, že J. Janča považoval za jednu z příčin rozšíření plísňových infekcí (zejména Candidy) nedostatek mědi v organismu. Nedostatek mědi dával také do souvislosti s neplodností.
Crohnova nemoc
Mezi zánětlivá střevní onemocnění patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Kromě zánětu střevní sliznice je u obou snížený výskyt laktobacilů a bifido bakterií a zvýšené množství anaerobních koků a bakterií. Při zánětu střeva je riziko výskytu deprese.
Hlavními symptomy Crohnovy choroby jsou bolesti v podbřišku, hubnutí bez zjevné příčiny, únava, zvýšená teplota, průjmy. Mohou se objevit také záněty kloubů a očí nebo opakované afty. Velmi často je v těle nedostatek vitaminu B12.
MUDr. David Frej radí teplé zábaly jater nebo ledvin, které působí uvolnění a zásobí střeva energií a teplem. Můžete použít řebříčkový jaterní zábal, který se aplikuje po obědě. Bavlněný zábal nechte dostatečně nasáknout silným horkým vývarem z řebříčku obecného, přiložte tak teplý, jak snesete, přikryjte bavlněnou látkou a těsně oviňte vlněným šátkem. Mezi šátek a bavlněnou látku zasuňte plochou ohřívací láhev. Po 20 minutách obkladu odpočívejte půl hodiny. Je třeba dbát na klidový režim.
Pokud Crohnovu chorobu doprovází narušená termoregulace a křeče, je vhodný zázvorový ledvinový zábal. Nepoužívejte, pokud máte příliš citlivou kůži. Dvě lžíce nastrouhaného zázvoru se rozmíchají ve 400 ml vody (80 stupňů). Nasáklý zábal se přiloží na oblast ledvin a nechá se 20 minut působit. Pak se do místa aplikace vetře olivový olej a 45 minut se odpočívá. Je třeba dbát na klidový režim.
Ve stravě je vhodné omezit sacharidy (tedy i škroby) a jíst převážně tepelně upravenou stravu. Konzumovat byste měli fermentované potraviny (kvašenou zeleninu, kysané zelí, miso, tempeh). A potraviny bohaté na selen a zinek jako jsou dýňová semena a jáhly. Pomoci by měly také 3 lžíce chia semínek denně. Zkusit můžete recept podle V. Grešíka a J. Janči: odvar z mochny nátržníku (1 lžička na šálek) nebo dvouminutový odvar z mochny stříbrné. Odvar z mochny stříbrné pijte maximálně 2 týdny. Poté byste měli pokračovat s nálevem z natě pryšce obecného. Vyzkoušet můžete tinkturu z aloe pravé, klanoprašky čínské, mochny husí nebo omanu pravého. Maria Treben doporučovala krátkodobě připravované nálevy z měsíčku zahradního nebo slézu přehlíženého.
Ulcerózní kolitida
Nemoc začíná v oblasti konečníku a omezuje se většinou jen na tlusté střevo. Způsobuje záněty a vředy na střevní sliznici. Klidné období se střídá s fázemi aktivace nemoci. Dráždění konečníku doprovází nutkání na stolici. Vychází jen malé množství stolice, často s hnisem nebo čerstvou krví. Skrze narušenou střevní sliznici se do těla dostává zánět a infekce. Často se objevují záněty rohovky a duhovky, afty v ústech. Průvodními jevy mohou být lupénka a vředy na kůži bérců a předloktí. Zánětem může být napadena štítná žláza a žlučovody. Zánětlivé výpotky mohou vznikat v kolenních a kyčelních kloubech nebo mezi obratli.
Doporučují se potraviny bohaté na měď a zinek, jako jsou bez černý, čekanka obecná, divizna velkokvětá, jitrocel kopinatý, kostival lékařský, měsíček lékařský, plicník lékařský, řebříček obecný, sléz lesní, třezalka tečkovaná.
J. Janča a J. Zentrich doporučují obecně proti-zánětlivé byliny, jako jsou komonice bílá, saturejka horská, chmel otáčivý, heřmánek pravý. Nebo nálev z 25 g natě ožanky kalamandry, 10g natě zeměžluče okolíkaté, 10 g květu heřmánku pravého a 5 g kořene kostivalu lékařského. Dobře by měla působit také šťáva z čerstvých borůvek, které uklidňují zánět. Popř. můžete krátce (5 minut) svařit 60 g sušených borůvek v 1 litru vody, 10 minut nechat vylouhovat a po celý den popíjet.
Doporučuje se také na 6 hodin namočit ve čtvrt litru studené vody 2 lžičky kůry jilmu a pak krátce svařit. Nebo krátkodobý nálev z měsíčku zahradního.
Informace pro tento článek jsem čerpala z rad MUDr. Davida Freje. U rad v tomto článku se jedná jen o doporučení, při přetrvávajících problémech navštivte svého lékaře. Uvedený postup nenahrazuje lékařské ošetření.
