Hned na úvod chci uvést, že nemám žádný certifikát o absolvování kurzu zdravovědy. Nicméně dalo by se říct, že celý svůj život se zabývám zjišťováním informací o vhodnosti a nevhodnosti té či oné stravy, zkoušením, hledáním, nacházením a znovu zkoušením nově objevených informací. Vycházím tedy z vlastní zkušenosti a kromě nejrůznějších článků také z knih, článků a videí MUDr. Davida Freje, z blogu a videí Margit Slimákové, z knih Ing. Jiřího Janči a z knihy o metabolických typech od W. Wolcotta.
Strava by měla přinést živiny vašim buňkám v těle a vám spokojenost z dobrého jídla, případně ze společnosti lidí, se kterými společně stolujete. Po jídle byste měli cítit energii, neměli byste být těžcí, ospalí a malátní. Každý člověk vyžaduje trochu jinou stravu – záleží to na míře fyzické aktivity a na tělesné konstituci (rychlosti metabolismu, preferenci masa či karbohydrátů), popř. na zdravotních obtížích. Spokojenost a energie po jídle je ale mnohdy spolehlivé vodítko toho, jestli jste měli jídlo, které vaše tělo potřebuje a které ho nezatěžuje.
Najít to správné mnohdy komplikují stravovací návyky, na kterých jsme vyrostli, reklamní masáž od výrobců potravin nebo přemíra kvasinek v těle, které se na nás dožadují dalšího a dalšího cukru. K tomu nedostatek spánku, takže „to třetí kafe dneska fakt potřebuju“ a také sáhnutí po první věci, která zažene hlad, protože jste celý den neměli čas se najíst.
Obvykle to první, po čem rychle sáhneme, když máme hlad a nemáme čas, jsou cukry. Rafinovaný bílý cukr patří mezi hlenotvorné potraviny a navzdory sladké chuti mezi kyselinotvorné potraviny. Hlenotvorných potravin bychom se měli vyvarovat zejména na jaře a na podzim, v období chřipek. Patří mezi ně i kravské mléko a pšeničný lepek. Tzv. bílý cukr lze nahradit medem, sladkými rozinkami či švestkami, kravské mléko mlékem kozím či ovčím, popř. kokosovým, a pšenici obilovinami bez lepku, např. rýží, pohankou, jáhlami. Chutný, zdravý a rychlý dezert či svačinku připravíme z ovesných vloček nebo pohanky, popř. jáhel, medu a ovoce. Vápník místo z mléka získáme z ořechů, semínek a máku. Ořechy a semínka doporučuji na několik hodin namočit. Obsahují také rostlinné bílkoviny. Můžeme je přidávat do snídaně, posypat jimi krajíc domácího chleba, rýži či mrkvovo-dýňovou kaši. Rostlinné bílkoviny ve velké míře obsahují luštěniny, které také dopředu namáčíme (vodu pak před vařením slijeme a vaříme v čerstvé vodě) a vaříme s bobkovým listem a novým kořením proti nadýmání. Jakmile budete luštěniny konzumovat častěji, přestanete mít problémy s nadýmáním. A jak získat rychle dostatek energie? Lepší než po cukrech je naučit se sahat po kvalitních olejích jako např. panenský olivový nebo kokosový, popř. sádlo, na kterých orestujete zeleninu. Olejnaté jsou i ořechy, olivy, avokádo, popř. slunečnicová či sezamová semínka. Pokud spolu umixujete semínka, lžičku kvalitního rostlinného oleje, pár oliv a mrkev nebo řepu, máte pomazánku plnou energie.
V dnešní době již není takový problém sehnat potraviny pro tělo méně zatěžující, větší problém je k tomu udělat první krok. Také záleží na motivaci ke změně jídelníčku – nejsilněji působí vlastní zdravotní problémy či starost o zdraví ostatních. Důležitá je také podpora – když ne v rodině, je dobré snažit se ji nalézt alespoň u kamarádů. Finanční stránka je častý argument: jak uvařit pro tělo nezatěžující a energii dodávající jídlo za podobné peníze jako klasický pokrm? A také si uvědomte, kolik peněz měsíčně utrácíte za „zbytečné“ potraviny jako jsou nejrůznější mlsání či hamburgery a bagety. Pokud nemáte peněz nazbyt, zkuste seškrtat skutečně zbytečné výdaje za jídlo a možná zjistíte, že vám zbyde alespoň něco málo na kvalitnější potraviny.
Když mluvíme o kvalitě, je třeba zvážit, zda chcete utrácet peníze za nekvalitní potraviny plné náhražek, popř. maso a vejce z velkochovů, a dopřávat si toto každý den, nebo zvolit kvalitnější potraviny (kvalitní šunku např.), které vaše tělo uvítá, ale které budete kupovat v menším množství. Rozhodnutí nechávám na vás.
Důležité je také respektovat koloběh ročních období, dopřát si alespoň minimum spánku, které potřebujete (většinou kolem 7h), brát život s humorem, občas se zasmát či rozesmát druhé. Roční období – ač můžeme mít kvůli nepředvídatelnému počasí pocit, že již dávno nejsou čtyři – jsou důležitá. Máme takový malý koloběh jara až zimy ve vlastním těle. Jaro je plné energie, „probouzíme se“ stejně jako příroda kolem nás po zimě, začínáme se čistit, abychom měli dost sil na celý rok. Přibývá světla a tepla. Na jaře je vhodné jíst zelené výhonky (řeřicha), kvašenou zeleninu, která prospěje našim játrům, které mají také na starosti čistění těla. Je dobré pít teplé nápoje – nejlépe vodu a čaje (rakytníkový, měsíčkový apod.). S létem přibývá tepla, a tak bychom měli začít přijímat ochlazující stravu, jako jsou zeleninové saláty, tropické ovoce, odlehčit stravu, pít vlažné nápoje. Na podzim mají naše těla tendenci uskladňovat na období zimy, slinivka se nám odvděčí, pokud si dáme dýni, mrkev a další nasládlou zeleninu. Popíjet můžeme čaj z kořene čekanky, která obsahuje inulin, což je sacharid podporující prospěšné bakterie ve střevech. Anebo čaj z šípků. A jablka – třeba svařená se zahřívající skořicí a oslazená rozinkami – zase uvítají naše plíce, kterým občas přiděláme práci nachlazením a melancholií. Čím jsou dny chladnější, je třeba se více ohřívat potravou a zahřívajícími nápoji. Zima je v přírodě obdobím klidu, spánku, odpočinku. V našich životech – zvláště těch pracovních – nelze zavést zimní spánek. Měli bychom ale zkusit více zklidnit, dřinu v posilovně nahradit svižnou chůzí, dopřát si dostatečný spánek – alespoň obden. Je třeba dávat pozor na prochladnutí. A pokud prochladnete, zachraňte to tím, že si nohy do půlky lýtek na 20 – 30 minut nahřejete v horké vodě se solí (poté zůstaňte v teple, nechoďte ven). Ve stravě si nyní můžeme dovolit hutnější stravu, maso, smažit na sádle. Zelenina by měla být tepelně upravená.
Tělo dokáže nejlépe zpracovat zeleninu, ovoce a bylinky, které rostou v našich zeměpisných podmínkách. To platí po celý rok. Pozor v zimě na exotické ovoce jako je banán a pomeranč, ochlazují. A to v zimě nepotřebujeme. Jezte místní a sezónní potraviny. Jezte pestrou stravu. Občas zařaďte rybu, doporučuji sladkovodní. Není dobré zapíjet hlavní jídlo nápojem, protože pak tělo nemá potřebu produkovat tolik trávicích šťáv, déle trvá zpracování potravy a dochází k zahnívání stravy v našem těle. Také se nedoporučuje kombinovat na jednom talíři různé druhy obilovin nebo různé druhy luštěnin. Pokud si dáte luštěninu, zkuste to bez vejce či masa, tělo tak stravu lépe stráví. Někomu vyhovuje jíst často menší porce, někdo pouze snídá, obědvá a odpoledne si dá lehkou večeři. Musíte sami vyzkoušet, co vyhovuje vám. Mně se osvědčila buď kombinace masa a zeleniny nebo obilovin, luštěnin a zeleniny, ne jejich vzájemná kombinace. A dodržovat minimálně 3 hodiny rozestup mezi jídly pro snazší trávení. Po obědě není dobré jíst studené (zmrzlina), ale spíše hořké a teplé (kvalitní černá káva, popř. kousek kvalitní čokolády), což „zatopí pod kotlem“ a tělo lépe zpracovává přijatou stravu. Ovoce je nejlépe dopřát si dopoledne, protože mezi 9 a 11h dopoledne pracuje na maximum slinivka, a tak tělo lépe zpracovává cukry. Každopádně by se ale ovoce mělo jíst minimálně s hodinovým odstupem od jiných jídel a nemělo by se zapíjet, jinak začne v těle kvasit. Pít by se mělo 1,5 až 2 l tekutiny denně. Nejlépe neslazené a teplé (v zimě) nebo vlažné (v létě). V lednu a únoru většinou (pokud nedochází k větším výdajům tekutin např. v podobě potu) stačí 1,5 litru denně, nadbytek tekutin zatěžuje ledviny. Stravu a vaření je vhodné vylepšit správným kořením. Pozor by si měly dávat těhotné ženy – zahřívající koření jako skořice, pepř, kurkuma nejsou vhodné. Lidé s vyšším krevním tlakem si odepřou rozmarýnu, ta tlak ještě zvyšuje a lidé s nemocnými ledvinami by neměli používat jalovec (jalovčinky).
V Tradiční čínské medicíně (dále jen zkratka TČM) je každý kalendářní měsíc spojován s činností jednoho orgánu. Během toho měsíce je daný orgán nejvíce citlivý např. na nevhodnou stravu, prochladnutí či naopak přehřátí. Disharmonie na akupunkturní dráze se může projevovat bolestmi či jinými nepříjemnými symptomy. Zároveň se ale orgán – pokud jej správně podpoříte životním stylem, bylinkami a stravou – v tomto období snáze čistí a jeho činnost posiluje. Nechávám ale na vás, jakou zeleninu, obilninu či koření si oblíbíte. Vždy poslouchejte své tělo. Každý měsíc máme tedy obrovskou možnost podpořit svou vitalitu a zbavit se nepříjemných obtíží.
Upozornění: těhotné ženy by neměly používat zahřívací koření. Také osoby, které dlouhodobě berou léky, by měly přistupovat i ke koření s rozvahou. Např. rozmarýna zvyšuje tlak, jalovčinky nejsou vhodné pro osoby s nemocnými ledvinami, grep, celer a červené víno může ovlivňovat účinky léků, které berete. Např. grepová šťáva často ovlivňuje účinnost léků na vysoký krevní tlak, antidepresiv, antibiotik, léků na cholesterol, proti nespavosti, proti bolesti. Je vhodné grepy vyloučit ze stravy úplně nebo dodržovat minimální rozestup 4 hodin mezi konzumací grepu / šťávy a léků. Grep také může tlumit působení antikoncepčních pilulek. Jejich kombinace s lékořicí může zvyšovat tlak.
Nejsem dogmatik a sama vím z vlastní zkušenosti, že strava, která vyhovuje jednomu člověku, nemusí vyhovovat jinému. V TČM i v ajurvédě jsou ostatně lidé rozděleni do několika (v ajurvédě do 3, v TČM do 6) skupin podle tělesné konstituce. Pro zjednodušení si uveďme dvě skupiny: s převahou jangu (zjednodušeně: horka) či jinu (zjednodušeně: chladu). Člověk, který má v sobě nadbytek jangu (horkokrevný, plný energie, snadno se potí), by neměl jíst příliš masitá, kořeněná a přesolená jídla a měl by dodržovat pitný režim. Pokud ne, dostává do těla stravou další jang (maso, sůl, dlouho pečená jídla patří mezi tzv. jangové potraviny) a tato převaha jangu se pak může projevit po čase nejen na zdraví (přetížená játra, žlučník a srdce), ale také na chování: může být výbušnější, vznětlivý a útočný, bude mít tendence vynucovat si nadvládu a ospravedlňovat se, zejména pokud přebytečný jang nebude ventilovat dynamickým sportem, např. během či jízdou na kole. A naopak člověk s převahou jinu by měl omezit sladkosti (to neplatí jen pro jinové osoby), jíst ovoce s mírou (zejména ochlazující tropické ovoce), nepít sladké limonády a do jídelníčku zařadit zahřívací potraviny a koření (např. pohanka, skořice, zázvor), které je rozproudí k větší aktivitě. Tento typ člověka je náchylnější k melancholii, uzavírá se do sebe a může být podezíravý a trápit se předsudky. Tento typ mívá problémy se slinivkou a žaludkem, které vyčerpává mysl neustále se zaobírající starostmi, s plícemi, které oslabuje neustálý smutek a zasmušilost, a s ledvinami, kterým nesvědčí příliš (zejména sladkých) tekutin.
Jak jsem výše uvedla, sama jsem zjistila, že se musím při stravování řídit reakcí svého těla a ne radami a módními vlnami. Tolik v dnešní době propagované obilné kaše (i naslano) po ránu mi prostě nevyhovují. Cítím se po nich bez energie, ospalá, do ničeho se mi nechce. Raději si dám oříšky a semínka a pak mám energii na celé dopoledne.
Snažte se tedy vnímat reakci těla na snězený pokrm. Abyste se ale mohli na správnou odpověď těla spolehnout, doporučuji nejdříve po dobu min. 3 týdnů omezit sůl, rafinovaný bílý cukr (ten nejlépe vynechte úplně, zkuste si vystačit jen s cukry v ovoci a s polysacharidy v obilninách – vidíte, 100% bez cukru nezůstanete) a zkuste vynechat výrobky z bílé pšeničné mouky, kravského mléka a smažená jídla. Fast food si odepřete. (Pokud máte nějaké zdravotní problémy nebo berete dlouhodobě léky, doporučuji nedělat razantní změny v jídelníčku, ale postupovat pomalu s postupným omezováním škodlivých surovin.) Pokud se do toho pustíte, uvidíte, že již po několika dnech budete vnímat chutě jinak (uzeniny budou přesolené, sušenky přeslazené, na smažená jídla po čase nebudete mít takovou chuť). Pak se teprve řiďte reakcí svého těla, a pokud budete mít na něco chuť, dopřejte si to. Pokud byste měli mít výčitky, dopřejte si raději jen kousek – přestane to být pro vás tak lákavé, utišíte chutě a budete cítit spokojenost, že jste si „lahůdku“ dopřáli. A zároveň dobrý pocit, že jste tolik „nezhřešili“. A hlavně, uvědomte si – když se zakousnete do něčeho, co vám chutná, nejlepší sousta jsou první kousnutí, pak už ten požitek není stejný jako na začátku.
Pokud jste závislí – protože co jiného by to bylo než závislost – na cukru, bílé mouce, uzeninách do té míry, že si nejste jisti, zda byste omezení zvládli, netrapte se. Prostě to zkuste. A kdyby náhodou to nešlo, vždy se můžete k nezdravé stravě vrátit. Byla by to sice škoda, protože nesprávnou stravou a životním stylem zatěžujete organismus nestrávenými metabolity, které tvoří ochranný hlen pro bakterie, viry apod. Ztěžujete práci orgánům v těle. Ale pokud to tak chcete… Je to jen a jen vaše rozhodnutí. Tak k němu přistupujte zodpovědně – když se rozhodnete pro změnu jídelníčku, udělejte to. Pokud se rozhodnete nic neměnit, nechte tak, ale pak si nestěžujte, nenadávejte, nebuďte nespokojeni.
